O víkendu jsem si se snídaní trochu vyhrála. Upřímně (a bohužel) mám na takové snídaňové hrátky čas hlavně o víkendu. Někdy mě trochu mrzí, že v týdnu si normálně snídani moc neužívám. Mám ráda pomalá rána, kdy si můžu v klidu vypít a vychutnat svoji ranní dávku kofeinu schoulená v křesle nebo na terase. 

A stejně tak mám ráda smoothiečka a smoothie bowls (omlouvám se za anglicismus, ale prostě slovo miska mi přijde divné :D). Už jsem se moc těšila, až se trochu oteplí a budu se moct vrhnout na bowls s mrazeným ovocem. Přes zimu, kdy jsou u nás doma rána docela chladná, se mi to studené ovoce fakt používat nechtělo. 

Sníh na jaře? Proč ne? Zahradu teď máme zasněženou lístky z třešní a jabloní a tak jsem si řekla, že by to chtělo něco sladkého a sněhového. A navíc, co se k prvnímu máji hodí víc, než pusinky?

Sněhové pečivo pro mě bylo dlouhou dobu velkým bojem (stejně tak jako makronky) a dlouho se mi nedařilo jej správně upéct, aby bylo krásně křupavé. Ale jednou, když jsem brouzdala po netu, narazila jsem na britské stránky, kde mě zaujal recept na sněhové pusinky. Řekla jsem si, že je podle něj musím vyzkoušet. Pusinky se ale povedly hned na poprvé. Co ale rozhodně doporučuju – držte se receptu. Většinou u receptů ráda experimentuju a kombinuju různé suroviny, ale v případě pusinek jsem se držela do puntíku receptu. Možná budete muset taky trošičku bojovat s troubou, každá peče jinak a čas se odvíjí taky trochu od velikosti pusinek. Rozhodně se jich ale nebojte. 

Kromě klasických bílých pusinek mě lákalo vyzkoušet barevnou verzi. A docela jsem si vyhrála. Nechala jsem se inspirovat kvetoucí jarní přírodou a na dobarvení jsem si vybrala růžovou a fialkovou barvu. Pusinky můžete použít na ozdobu koláčů nebo je mlsat jen tak samostatně. Ještě si budu muset rozšířit sbírku špiček, které dodají sněhovým pusinkám kouzlo a rozmanitost. Pusinky uchovávejte v uzavřené dóze, nenasají vlhkost a vydrží křupavé několik dní.

Letošní duben mi dává docela zabrat. Kromě shonu v práci se mě poslední dva týdny drží rýma. To ale nic nemění na tom, že se slunečným a teplým počasím si tenhle měsíc užívám. Na zahrádce zasazuju a přesazuju kytky a keře, o víkendu jsem poprvé ozkoušela večerní posezení na zahrádce a musím zkonstatovat, že to bylo skvělé.

S letní náladou jsem taky zatoužila po nějakém svěžím letním koláči. Než si ho ale připravím z našeho vlastního ovoce, využila jsem zásoby z mrazáku. Na korpus jsem zvolila poměrně jednoduchý recept, protože jsem chtěla co nejvíc času strávit venku. A tak vznikl mandlový koláč plný letního ovoce – rybízu, malin, ostružin, jahod a malin.

Včera jsem ještě narychlo doplnila nějakou velikonoční výzdobu. Na Velikonoce moc nejsem, teda alespoň, co se týká výzdoby. S tou si vyhraju na Vánoce. Tento rok je velikonoční výzdobu jen minimální, mám jen pár vajíček na stole v neutrálních tónech. Malá křepelčí, bílá, pár peříček a dřevěných korálků. Umotala jsem věneček z březového proutí a z břečťanu. A do váz jsem doplnila jarní kytky, které svými barvami pěkně prozářily celý dům. Takže u nás letos spíš výzdoba v duchu natur.
Ale na co se těším, je samozřejmě pečení. O Velikonocích pečeme perníčky, mazanec a beránka. Letos jsem se ale rozhodla upéct ještě něco extra. A znáte snad nějaký jiný návykový dezert, který je plný čokolády? Přesně tak. Mám na mysli hříšně čokoládové brownies. Hodně čokolády, křupavá krusta, hutný a tekutý střed. Kdo by odolal, že? Brownies koláček zjemňuje čokoládový krém a velikonoční nádech mu dodávají barevná čokoládová vajíčka. Nakonec jsem vše obsypala mandlovými špalíčky a výsledkem je čokoládové brownies hnízdo :o).

Přeju Vám všem krásné Velikonoce.

Taky vás několik dnů posledního týdne naladilo na jaro a slunečné dny? Ale teď o víkendu se zase spíš hodil horký čaj s medem a teplá deka. Studený vítr u nás pěkně zalézal za nehty a vůbec nic mě netáhlo ven. Musím se přiznat, že návrat zimy se mi vůbec nelíbí …. Já vím, že kalendářně je ještě zima, ale teplejší dny bych už přivítala. Už mám dost smutného a pošmourného počasí, potřebuju sluníčko a vůni ve vzduchu.

A protože jsem neměla chuť jít ven, vrhla jsem se na pečení. Rozhodla jsem se tentokrát připravit malé dortíčky s čokoládou a s malinami. Kombinaci nakyslých malin s čokoládou mám moc ráda a používám ji velmi často, má totiž zajímavou a neodolatelnou chuť. Před podáváním je dobré nechat dortíky trochu vychladit. A pokud je venku zima, stejně jako dnes, místo ledničky dobře poslouží třeba i terasa. Ale pozor na nezvané mlsouny :-).

Bircher muesli, tedy "overnight oats" alias "přes noc namočené vločky" jsou další stálicí u mě domě. Vločky s mlékem jsem nikdy moc nemusela, přišly mi tvrdé a vůbec mi nechutnaly. Řeknete si jasně, ohřej si mléko a vločky změknou, ale to mě nebavilo a ráno to většinou nestíhám (pokud teda není zrovna víkend). A když jsem objevila před pár lety tuhle variantu, zamilovala jsem se do ní. Díky namočení přes noc jsou vločky krásně měkké, ale mají také úplně jinou, řekla bych krémovou chuť. Večerní příprava nezabere snad víc, než 5 až 10 minut - pokud bych zrovna neměla chuť na vylepšenou verzi třeba se strouhanou mrkví nebo jablkem. Vločky si připravuju do velké půllitrové sklenice a to mi vystačí na 2 až 3 dny (směs v lednici vydrží ale až 5 dní).

Koblížky dříve patřívaly k masopustnímu veselí celkem běžně a předznamenávaly postní dobu. Ale protože dnes jsou koblížky v pekárnách k dostání téměř po celý rok, připravujeme si je doma skutečně jen v tuto dobu. Domácí jsou prostě domácí a mají své kouzlo. Jakmile se zakousnete do nadýchaných koblih, nejenže budete mít celou pusu od moučkového cukru, ale nebudete chtít zůstat jen u jedné koblihy.

Doma jsme vyzkoušeli několik receptů, než jsme našli ten náš nejoblíbenější. Koblížky miluju, ale stačí mi jeden až dva a zase je pak delší dobu nemusím :o). Nejvíc si užívám jejich přípravu a hlavně smažení. To jsem musela trochu vychytat. Stálo mě to několik pokusů, než jsem získala tu správnou fintu, jak si rozehřát olej, abych koblížky nespálila a usmažila skutečně dozlatova. Pokud jde o náplň, dáváme doma přednost marmeládové klasice s meruňkovou nebo malinovou příchutí.

Příští týden nás čeká Valentýn. Neřadím se k největším vyznavačům tohoto svátku, kteří by jej museli slavit za každou cenu, ale pokud si na vás někdo vzpomene, v koutku srdce to vždy potěší. Pokud stále ještě vymýšlíte valentýnské menu, zkuste jako dezert připravit tyhle zatraceně hříšně čokoládové tarteletky. Pod vrstvou čokoládové ganache najdete lahodné ostružinové pyré s kapkou alkoholu :-).

Musím se přiznat, že mi trvalo dost dlouho, než jsem banánovým chlebíčkům přišla na chuť. Myslím, že prvotní chybou, kterou jsem neustále opakovala, bylo použití nedostatečně zralých banánů. Koláče pak byly docela trpké. Ale poučila jsem se, a když chci péct chlebíček, nechávám banány záměrně pěkně vyzrát a zhnědnout. Dlouho jsem taky docela bojovala s texturou. Vyzkoušela jsem spoustu receptů, než jsem se dopracovala k verzi, která mi nejvíc chutná. A pokud zrovna nemáte chuť trávit hodiny u linky, je tenhle recept ideální. Smícháte suroviny a hotovo.

INGREDIENCE

2 velké hodně zralé banány
2 vejce
100 ml řepkového oleje