Tento koláč vznikl velkou náhodou a snahou spotřebovat suroviny, které mi zbyly. Úplně původně jsem totiž měla v plánu upéct „jen“ bublaninu s višněmi, které ještě zůstaly v mrazáku. Zároveň mi zbyla asi polovina sněhu z indiánků, které jsem připravovala. Tak jsem jej nanesla na bublaninu a oflambovala. A musím říct, že kombinace je to úplně skvělá. Těsto na bublaninu bývá většinou sušší, nicméně toto těsto, které na bublaninu už dlouho používám, je krásně vláčné. Také jsem přidala víc višní, aby byl koláč šťavnatý. Právě nakyslá chuť višní se skvěle doplňuje se sněhovým krémem.

Abych pro vás recept opravdu vyšperkovala, pekla jsem jej tento víkend znovu (a taky jsem jej chtěla znovu nafotit – první várka fotek se mi úplně nezdála :-)). Úplně lákalo fotit jej venku někde mezi rozkvetlými stromy. Byť na fotkách to vypadá idylicky, pěkně jsem vymrzla, začal foukat silný vítr a sluníčko se schovalo … Nakonec vše dobře dopadlo. Ve fotkách uvidíte i některé z prvního focení, které si mi líbí a je mi líto je zde neukázat :-).

A teď už recept. Na koláč jsem použila formu o průměru 16 cm, pokud tedy budete chtít větší formu, je potřeba si suroviny navýšit, abyste neměli nízký koláč.

VIŠŇOVÝ KOLÁČ S MERINGUE

INGREDIENCE 

(kulatá forma o průměru 16 cm)

TĚSTO

4 vejce (zvlášť žloutky a bílky)

200 g cukru písek

1 vanilkový lusk

100 ml rostlinného oleje

120 ml smetany

2 lžičky prášku do pečiva s vinným kamenem

200 g hladké mouky

nastrouhaná kůra z 1 limetky

špetka kardamomu

špetka soli

400 g vypeckovaných višní (můžou být i mražené)

máslo na vymazaní 

hrubá mouka na vysypání

MERINGUE

4 bílky

200 g cukru písek

POSTUP

TĚSTO

Troubu si předehřejeme na 170 °C. Kulatou formu vymažeme máslem a vysypeme hrubou moukou nebo vyložíme pečicím papírem.

Žloutky oddělíme od bílků. Vanilkový lusk rozřízneme podél, vydlabeme semínky a přidáme ke žloutkům. Přisypeme cukr a vše vyšleháme do světle žluté pěny. Šleháme tak dlouho, dokud žloutky neznásobí svůj objem a nejsou krásně nadýchané. Může to trvat i 15 – 20 minut. 

Poté přilijeme olej a smetanu a jemně prošleháme. Ve druhé míse smícháme mouku s práškem do pečiva, kardamomem a limetkovou kůrou. Prosejeme na žloutkovou směs a zamícháme.

Nakonec z bílků a špetky soli vyšleháme tuhý sníh. Ten postupně a už jen ručně jemně zamícháváme do těsta. Jakmile je všechen sníh zapracován, vlijeme polovinu těsta do formy a rozdělíme polovinu višní. Nalijeme druhou část těsta a dáme zbytek višní. Višně můžeme jemně obalit v hladké mouce, aby nám neklesaly do těsta.

Dáme do trouby a pečeme cca 50 – 60 minut. Propečení vyzkoušíme špejlí. Poté vyjmeme a necháme 20 minut vychladnout. Poté vyklopíme a necháme zcela vychladnout.

MERINGUE

Na sněhovou náplň dáme bílky s cukrem do kovové mísy nebo hrnce – budeme je vyšlehávat nad horkou párou. Ve druhém větším hrnci přivedeme k varu vodu – na hrnec umístíme nádobu s bílky - dno nádoby se nesmí dotýkat vodní hladiny, šleháme jen nad parou. 

Bílky prošleháváme kovovou metlou tak dlouho, dokud se cukr zcela nerozpustí – poznáme to podle toho, že když směs promneme mezi prsty, necítíme žádná zrníčka cukru. Během zahřívání se směs zahřeje, bílky budou dost horké, ale můžeme do nich sáhnout a nespálíme se. Jakmile je směs hladká, horká a tekutá a na povrchu se tvoří bílá pěna, odstavíme mísu z páry a šleháme elektrickým šlehačem na maximum, až do vychladnutí. 

Poté by měl být sníh lesklý a pevný – jakmile metly vytáhneme, dlouhé špičky se lehce ohýbají dolů, ale drží). 

DOKONČENÍ

Meringue naneseme špachtlí na vychladnutý koláč. Pomocí flambovací pistolky oflambujeme části sněhu – ale pokud pistoli nemáte, nemusíte, výborný je i bez flambování :-).

Já vím, že letní dny jsou ještě daleko před námi, ale proč si je trochu nepřiblížit. V posledních týdnech jsem touhle limonádou trochu posedlá. Okurková limonáda nebyla úplně nikdy můj favorit. Dávala jsem vždycky spíš přednost ochucené vodě s okurkou a limetkou. Dala jsem si proto takovou svou malou výzvu a pustila jsem se do limonády z okurek, která by mi chutnala. A s receptem, který dnes pro vás mám, jsem naprosto spokojená.

Vlastně mám pro vás dvě variantu receptu. První verze je slazená cukrovým rozvarem, druhá medem. Ta medová mi osobně chutná o něco víc, ale rozhodněte se sami. 

A ještě, než přeskočíte k receptu, mám pro vás jeden malý tip. Abyste získaly pouze čistou tekutinu, přeceďte základ na limonádu přes jemné sítko a poté dolijte požadované množství vody. Já jsem ji necedila a ani moc neředila, mám ji ráda hustší.

OKURKOVÁ LIMONÁDA S LIMETKOU A MÁTOU

INGREDIENCE

(cca 0, 5 litru základu bez ředění)

1 salátová okurka

2 limetky

pár lístků máty (6 – 8)

4 lžíce medu nebo cukrový rozvar (100 ml vody a 90 g pískového nebo třtinového cukru)

1 – 1,5 litru neperlivé nebo jemně perlivé vody

led

limetka, máta na podávání

POSTUP

Pokud se rozhodneme připravit limonádu s cukrovým rozvarem, pustíme se nejdřív do něj.

V menším kastrolku přivedeme vodu s cukrem k varu a na vysokém stupni necháme probublávat 4 – 5 minut, dokud se směs nezredukuje a nezhoustne. Odstavíme a necháme vychladnout.

Okurku zbavíme slupky, nakrájíme na menší kousky a dáme do foodprocesoru nebo užší nádoby, kde budeme mixovat. Z limetek vymačkáme šťávu a přidáme k okurkám. Nakonec přihodíme lístky máty a med nebo cukrový rozvar. Vše začneme mixovat a mixujeme tak dlouho, dokud nevznikne kaše. 

Pokud chceme získat jen čirou tekutinu, doporučuji v této fázi přecedit přes jemné sítko a poté naředit podle chuti. Pokud ne, naředíme přímo ve foodprocesoru a mixujeme.

Přelejeme do nádoby na limonádu nebo do menších lahviček. Limonáda vydrží maximálně 2 dny při skladování v lednici. Hustší část se vždy usadí na spodu lahviček, před podáváním stačí protřepat.

Do skleniček naservírujeme led, přelijeme přes něj limonádu, ozdobíme kolečkem limetky a mátou.

Minulý víkend jsme si udělaly s kamarádkou výlet na Rešovské vodopády. Jsou sice jen 30 minut od nás, ale vlastně nikdy jsem je ještě nenavštívila. Což mi přišlo škoda, protože jsou kouzelné. Navíc většina z nás, alespoň si myslím, že nejsem sama, máme procestované cizí země, ale místa, která jsou v okolí, známe málo. Řekla jsem si tedy, že vám sem čas od času přidám nějaký tip na výlet. (Ten pak můžete vykompenzovat upečením něčeho sladkého :D). 

Rešovské vodopády patří k největším vodopádům v Nízkém Jeseníku. Jsou tvořené říčkou Huntavou, jejíž vody prochází asi 200 m dlouhou soutěskou s mnoha kaskádami a vodopády, z nich ten nejvyšší má asi 10 metrů. Celou trasu podél vodopádů si můžete projít díky systému dřevěných mostů, schodů a lávek. Najdete zde také vyhlídku, ze které můžete vodopády obdivovat.

Musím říct, že jsem se do tohoto místa zamilovala. K vodopádům se můžete dostat několika trasami (jsou zde značené turistické stezky). Nejsnáze dostupné – pokud máte malé děti – jsou vodopády z Rešova (asi 1,5 km), Horního Města nebo Tvrdkova (obě trasy cca 3 km).

My jsme zvolily trasu delší z Valšova dolu (6 km jedna cesta), která nás vedla lesem po rovince kolem říčky Huntavy (zelená trasa). Pokud se chcete vyhnout návalu turistů, určitě doporučuji vyrazit v brzkých ranních hodinách, abyste si mohli užít přírodu a klid.