Ale zpět ke galette. Galettku jsem upekla z celozrnné špaldové mouky – ráda ji používám, pokud peču koláče s jablky nebo hruškami. Myslím, že se k chuti podzimního ovoce dokonale hodí. Stejně jako oříšky. Řekla bych, že jablka a ořechy jsou nesmrtelnou kombinací. Tentokrát jsem použila ty lískové.   Opražila jsem je na sucho na pánvi a připravila máslovou náplň. I když to zní všechno složitě – a já jsem na začátku říkala, že jsem chtěla upéct něco jednoduchého a rychlého – nezoufejte. Mezitím, co chladíte těsto v lednici, si stihnete všechno nachystat a připravit.

TĚSTO

Tak a je tu oficiálně podzim. Zdá se, že babí léto skončilo. Předpovědi počasí jsou celkem nic moc, ale myslím, že slunečných dní jsme si užili dost a taky je nemůžeme mít pořád. Vlastně už se i docela těším na to, až si zapálím večer svíčky, do hrnku naleju teplý čaj a budu si číst. 

Když jsem byla ještě dítě, podzim jsem nikde neměla moc ráda. Hlavně proto, že jsem ho měla spojený s deštěm, ranní mlhou, plískanicemi a mrazíky, které zalézaly za prsty a které jsem musela trpět cestou do školy. Postupně jsem ale podzimu začala přicházet na chuť a začít si ho užívat se vším všudy. Lesy plné barevného listí, dozrávající šípky, fialové vřesy v květináčích, poletující pavučiny, které se zapletou do vlasů a nachytají se na obličej. A na zahradě stromy, jejichž větve se prohýbají pod zrajícím ovocem. Našla jsem si na něm prostě jen samé pozitivní věci, a to dokonce i na těch propršených dnech. To se zase můžu zachumlat do teplé deky, zapálit si svíčky, uvařit si teplý čaj a číst si.

Je mi jasné, že v těchto vedrech raději asi všichni otevíráme ledničku a hledáme, čím bychom se zchladili. Všude kam chodím, sebou nosím láhev vody a dodržuju pitný režim – pořídila jsem si láhev, která udrží teplotu tekutiny i po několik hodin. Za to jsem fakt ráda, protože mi voda během pár minut nezteplá :-).

Určitě jste si všimli, že v červenci byl blog trochu v prázdninovém módu, stejně jako já. Od června jsem se trochu rozcestovala. Stihla jsem se podívat do Provence, Stockholmu a Baskicka. A ještě dvě další cesty mě během srpna čekají, takže i v srpnu to bude s recepty na blogu trochu váznout. A možná se kromě receptů dočkáte i nějakého povídání a fotek z cest. Zatím fotky jen stahuju a ještě jsem je ani pořádně nestihla projít a vlastně zjistit, co všechno jsem zase nafotila.

Ten čas tak letí. Už to bude týden, co jsem se vrátila z Provence, ale myšlenkama jsem ještě pořád tam. Provence prostě zůstane v srdci i v hlavě. Postupně procházím a edituju fotky, tak se můžete na nějaké určitě těšit. 

Období třešní a jahod se po deseti dnech přehouplo do období malin, rybízu, meruněk a borůvek. Taky vám přijde, že letos dozrává všechno nějak tak dřív a zároveň? Mě teda jo. A tak nevím, co dřív použít. Na příští týden se chystám na rybízovou a meruňkovou marmeládu. Ty musí být.

Ještě pořád máte doma velké zásoby jahod? Mě ještě zbylo před cestou do Francie pár posledních jahod a tak jsem přemýšlela, co si s tímto šťavnatým ovocem počít. Nakonec jsem ho zapekla s máslovou drobenkou. Klasickou mouku jsem nahradila mletými ovesnými vločkami a přidala do ní oříšky. Zapečené ovoce s drobenkou miluju. Většinou jej sice připravuju z jablek, ale sáhnout po jahodách nebyl vůbec špatný nápad. Jejich chuť jsem zvýraznila ještě kapkou amaretta, které samozřejmě můžete vynechat, protože i bez něj je to bomba :-). Vůně horkých jahod s vanilkou se při pečení linula celou naší kuchyní.  Crumble je neskutečně rychlý, a i přesto, že v létě asi spíš saháme po studených dezertech, je crumble nejlepší ještě teplý. A taky si ho můžete užít  třeba na terase, dát si k němu sklenku šampaňského a vychutnat si dlouhé letní večery :D.

 
Jahodové recepty na mě  v poslední době vyskakují z každého rohu. Jahody prostě v tomto období frčí a ani u nás s jejich sběrem nejsme pozadu. V pátek jsem si domů donesla několik kilo jahod a o víkendu jsem je postupně zpracovávala. Po jahodách bych se mohla utlouct a vždycky se na první jahody ze zahrádky strašně moc těším. Nevím proč, ale žádné jiné ovoce mi tak nevoní jako jahody. Jasně, že nejlepší jsou čerstvé, ale miluju, když se po kuchyni line vůně jahodového koláče s vanilkou nebo jahodové marmelády.

Poslední dny nevím, kde mi hlava stojí. Zase jsem nakonec nestihla natrhat bez na bezinkový sirup. Třešně dozrávají neskutečnou rychlostí, stejně tak jako jahody. A právě na tuhle část roku se vždycky neskutečně těším. Prostě jdete po cestě na procházku. Tuhle zastavíte pod stromem a natrháte si hrst plnou třešní. V lese při běhání si zase odskočím na lesní jahody a pak si doma dopřeju misku plnou čerstvě natrhaných jahod. Nevím, jak vy, ale já se vždy toho prvního čerstvého ovoce nemůžu nabažit.

Když jsme byli malí a jezdívali na prázdniny k babičce, pamatuju si, že na zahradě měla jeden velký rebarborový keř. A právě u ní jsem poprvé ochutnala rebarborovou buchtu, klasický kynutý lívanec s posypkou a od té doby rebarboru miluju. Víte jak, člověk si vždy idealizuje ty dětské vzpomínky na prázdniny, kdy bylo vše bezstarostné, pohodové a mělo své kouzlo. A v té době jsem se taky rozhodla, že až budu mít jednou svou vlastní zahradu, budu na ní mít vlastní rebarboru. A mám :-). Schovanou v zeleném koutku, obklopeném malinami a kapradím.