Původně jsem měla v plánu péct u nás doma velmi oblíbený "švédský" tvarohový sypaný koláč. Pečeme jej celkem často, příprava je časově nenáročná a v případě, že jej uděláte na plech, je velmi vláčný a osvěžující. Vůbec netuším, z jakého důvodu se mu říká švédský, protože internet nic v angličtině pod tímto názvem nezná :-) Respektive vám vyhledá úplně jiný recept. Ale to asi nebude až tak podstatné, záleží na jeho chutnosti a oblíbenosti. 

Recept je neskutečně jednoduchý, notoricky známý a skutečně jej zvládne snad úplně každý. Ale protože ráda experimentuji, zaměnila jsem téměř polovinu ingrediencí. To jsem celá já. Bílou mouku nahradila bezlepková namíchaná se špaldovou, bílý cukr nahradil cukr třtinový a do náplně kokosový, tvaroh jsem trochu namíchala s řeckým jogurtem. Z původního receptu nám tak tedy zůstávají vajíčka a máslo. Bohužel ne vždy tyto moje experimenty dopadnou dobře, někdy není verze až tak vynikající, jak jsem si myslela, že bude, ale v jiných případech jsem naopak velmi mile překvapena. Sama se sice také pochválit umím, ale nejlepším ukazatelem je moje rodina a doba, za kterou koláč zmizí.

Možná máte jablečné dezerty spojené spíše s podzimem, ale u nás patří jablečné koláče a dezerty ke stálicím po celý rok. A protože jsme v týdnu dostali od známého krásná červená jablíčka, bylo by škoda s nimi něco nepodniknout. Štrúdly tentokrát nahradily placičky, které mají základ v lívancovém těstě. K přípravě jsem špaldovou mouku a acidofilní mléko. Jablka dodají na sladkosti, skořice těsto krásně provoní. Kdo by rád sladší variantu, může si polít placičky javorovým sirupem, medem nebo posypat moučkovým cukrem. Když nazdobíte řeckým jogurtem a ovocem máte na světě skvělý odpolední dezert ke kávě nebo parádní snídani.

Dnes tu mám pro vás tip na snídani nebo svačinku. Ráda si ozvláštňuji den různými pamlsky a tak se snažím, aby byly alespoň trochu zdravé a tělu prospěšné. Poslední dobou se kolem nás vyrojily různé superpotraviny, které jsou tělu velmi prospěšné. Trochu jsem jim propadla taky, ale samozřejmě všeho s mírou. Netřeba se do všech novinek vrhat po hlavě a proto si vždy ráda nejdřív prostuduju různé články a studie o účincích těchto superpotravin a látek.

Mezi mé favority se na první místo probojovala chia semínka. Alespoň jednu lžičku používám denně – do smoothie, na ovoce, do granoly. Dokonce i při pečení, kdy vajíčka někdy nahradím „chia vajíčky“. Ale moc jsem si oblíbila chia pudinky, které tvoří každodenní součást jídelníčku. Takovýto pudink je dávkou proteinů, antioxidantů, vápníku a Omega-3 mastných kyselin.
Chia pudink připravuju v několika variantách, podle toho, co je zrovna po ruce nebo na co mám chuť. Mám tak vždy originální verzi, která se neomrzí. Navíc si jej připravím do jedné větší sklenky od medu, která vyjde na zhruba 3 dávky, a nechávám v ledničce a pak jen odebírám. A když dojde, připravím novou várku. Pro mě veliká výhoda. Jsem od přírody trochu lenivý člověk, a pokud si nepřipravím svačinku den dopředu, ráno se mi nad ní nechce přemýšlet a sahám po rychlých a ne vždy tělu užitečných řešeních :-).
Při přípravě pudinku můžete samozřejmě experimentovat a nahradit rostlinné mléko za klasické nebo jej kombinovat s řeckým jogurtem či skyrem. Hlavním pravidlem je ale zachovat vždy poměr 1:4. Tedy 1 díl chia semínek a 4 díly tekutin.

Určitě znáte ten pocit, když Vás honí mlsná. Já většinou v těchto chvílích sahám po něčem s čokoládou. A když je to čokoláda samotná a nejlépe hořká, tak 75 až 80 % kakaa, to je prostě moje. Má to svou výhodu - většinou nejsem schopná sníst celou tabulku. 

Ale v poslední době jsem objevila tyto raw falešné truffles. Sladkost zaručí datle, konzistenci kokosový olej a třešničkou na dortu je kakao. Můžu se uklidňovat, že toto mlsání je poněkud zdravější varianta ve srovnání s klasickou verzí této dobroty. Dokonce i doma zarytí konzumenti nezdravých věcí si tyto kuličky oblíbili. A tak je čas konzumace stonásobně kratší, než doba přípravy. Ale rozhodně to stojí za to. Navíc můžete z jednoho receptu vytvořit více variant - můžete přidat sušené ovoce, obalit v kokosu, pistáciích, oříšcích. Určitě zařadím i mezi cukroví na Vánoce.

Aneb jak jsem se po několika nevydařených pokusech stala milovnicí avokáda...

S tímto receptem jsem se naučila jíst avokádo a našla jedno z jeho nejlepších využití (alespoň dle mého skromného názoru). Ano, avokádo začalo být módní záležitostí. Mnoho lidí o něm hovoří jako o superpotravině, protože je to jeden z nejzdravějších plodů na naší planetě s vysokým obsahem vitamínů, minerálů a zdravých tuků (představte si, že z 80 %). Moje cesta k avokádu by se dala rozdělit na několik etap. Nejdřív jsem ho zkusila jíst jen tak nakrájené s pečivem a sýrem - upřímně, bylo to jako shnilá hruška. Tudíž jsem ho nejprve zavrhovala. 

Krásnou neděli přeji, i tu valentýnskou těm, kdo Valentýna slaví. U nás doma jej sice moc neslavíme, ale příležitost upéct něco dobrého se najde vždy. Tentokrát, abych rodině trochu přilepšila, rozhodla jsem se upéct jim něco nového a speciálního. Plán na víkendové pečení byl sice původně úplně jiný - brownies s malinami, ale protože mamka nemá moc ráda čokoládové a kakaové koláče, tak nakonec vyhrál dort. A protože jsem chtěla něco trochu slavnostnějšího, tak jsem maliny zkombinovala s kokosem. Dortový korpus je díky malinám velice vláčný, krém z mascarpone dodá na lehkosti a kokos byl pro mě takovou třešničkou na dortu. Jen jeden problém se vyskytl. Že kousky, na nichž je i kokos i maliny jsou pouze 2 :-) Anebo pokud byste si chtěli vychutnat i maliny i kokos, musíte si prostě ukrojit dva kousky... ;-)

Tento víkend byl ve znamení maškarního a masopustního veselí. A k masopustu patří koblihy. Klasiku známe všichni. Pěkně kulaté, smažené, s meruňkovou marmeládou a pořádnou vrstvou moučkového cukru. Prostě taková pěkná kalorická bomba, jež nám dělá společnost při snídani nebo svačince. Přiznám se upřímně, že smažené koblihy jsem doma zkoušela už několikrát, ale zatím se mi nepodařilo najít to pravé těsto, aby byly pěkně nadýchané jako pírko.

Uvažovala jsem je vyzkoušet i letos, ale nakonec jsem zvolila verzi koblih pečených v troubě. Tvarově sice nevyběhnou stejně jako smažené, ale suroviny na těsto i jejich poměr se shoduje s receptem na smažené. Jen u smažených si s těstem vyhrajete trochu víc, než u pečených. A i když s klasickými koblihy nic moc společného, budete přesto hlídat plech, aby Vám nezmizely pod rukama.