Znáte to. Někdy zbyde po Vánocích kousek vánočky. A rozhodně není nutné jej vyhazovat. Právě v tento okamžik je totiž ideální sáhnout po receptu na francouzský toast.

Většinou jej dělám se skořicí a ovocem, ale tentokrát jsem chtěla vyzkoušet něco jiného. Ještě trochu něco s nádechem vánočna. A tak vznikl tenhle kokosový francouzský toast. Protože miluju kokos, tak za mě naprostá dokonalost. Vláčný plátek, který v sobě obsahuje rozinky, se ještě rozvoní po kokosu a vanilce. 

Podávejte jej ještě teplý. S kávou nebo čajem. Se zmrzlinou nebo jogurtem. Anebo jen tak samostatně.

KOKOSOVÝ FRANCOUZSKÝ TOAST

SUROVINY 

(2 porce)

4 plátky vánočky

2 vejce

120 ml mléka 

5 lžic strouhaného kokosu

1 lžička javorového sirupu

0,5 lžičky vanilkové pasty

máslo na opečení

K podávání zmrzlinu, řecký jogurt, zakysanku nebo jen tak.

POSTUP

1) V misce prošleháme vejce s mlékem, sirupem, vanilkovou pastou a kokosem.

2) Plátky vánočky z obou stran namočíme do směsi, aby se pořádně nasákly, ale nerozpadly se.

3) Na pánvi rozpálíme na středním stupni máslo a vánočku opečeme dozlatova z obou stran. Opékáme opravdu jen na středním stupni, aby se kokos nespálil.

4) Podáváme ideálně ještě teplé (ale za studena taky není vůbec špatný 😁) a servírujeme se zmrzlinou, jogurtem, zakysankou nebo podle chuti.

Pomalé dny na pomezí starého a nového roku znamenají

- pomalá rána

- hodně kávy

- hodně času stráveného v přírodě

- čtení

- všude světýlka

- pojídání perníčků a cukroví

Slow days between the old and new year mean

- slow mornings

- lots of coffee

- lots of time spent in the nature

- reading

- lights everywhere

- eating gingerbread and Christmas cookies

Rok 2025 přinesl toho hodně

... zajímavé pracovní příležitosti, o kterých se mi nikdy nesnilo - nafotit knížku, nafotit kamarádce plakát do její nové pekárny, fotit pro sklárnu a restauraci, nafotit svatbu

... ujištění, že mě pořád focení baví ... a kromě jídla mě baví fotit i lifestyle a příroda

... spoustu času stráveného venku

... spoustu naběhaných km, i když jsem jich nenaběhala tolik, co jsem chtěla ... jsem vděčná, že jich bylo přesto tolik

... uvědomění si, jak moc běhání a otužování ovlivňuje moje duševní zdraví a vůbec postoj k životu ... že ne vždy se povede vše napoprvé, že důležité je se nevzdat a zkoušet to stále znovu. Naučilo mě trpělivosti, vytrvalosti, na chvíli na všechno zapomenout a prožívat daný okamžik.

... setkání se starými přáteli na běhacím kurzu na Lipně a vznik nových přátelství a osobní setkání s IF přáteli na retreatu v Itálii

... stabilní a milující rodinu a přátele

A jsem neskonale zvědavá, co přinese ten následující rok.

ROK 2025 VE FOTKÁCH